Akutní poliomyelitis a PPS - Část 3
5. Postpoliosyndrom
Jako postpoliosyndrom se označuje soubor nových specifických obtíží, které se mohou objevit u pacienta, jehož zdravotní stav byl více než 15 let po akutní fázi poliomyelitidy stabilizovaný.
Postpoliosyndrom, fenomén uznávaný celosvětově asi od roku 1980, postihuje dle literatury 25 až 98 % pacientů po prodělané poliomyelitidě. Představuje ve své podstatě vážný celosvětový společenský problém. V USA trpí tímto syndromem asi 1,5 milionu obyvatel. V naší republice se předpokládá výskyt asi u deseti tisíc pacientů.
5.1 Příčiny vzniku postpoliosyndromu
Příčiny postpoliosyndromu nejsou zcela jednoznačně prokázané. Uvažují se následující hypotézy:
a) Přetrvávání polioviru nebo jeho části v napadeném alfa motoneuronu, který však dosud normálně funguje. Vlivem nějakého zevního faktoru, kterým může být stres, trauma, těžké onemocnění a podobně, dojde k aktivaci tohoto viru, poškození dosud fungujícího alfa motoneuronu a vzniku nových paréz.
b) Teorie autoimunitní reakce, tj. poškození vlastní tkáně vlastními protilátkami. V případě postpoliosyndromu jde o poškození alfa motoneuronů. Antigenem (stimulujícím faktorem k tvorbě protilátek) je rozpadlý poliovirus.
c) Přetěžování pohybového aparátu (kloubů, svalů, ligament) používáním vadných pohybových stereotypů na základě pohybového hendikepu.
d) Předčasné stárnutí nebo předčasné opotřebování přetížených alfa motoneuronů v rámci reparačního děje. Tato hypotéza je nejpravděpodobnější a je obecně přijímána jako příčina PPS. Přetížený, unavený alfa motoneuron přesáhl svoje možnosti, nestíhá předávat impulzy svalovým vláknům, vznikají nové svalové slabosti a stávající se prohlubují. Dochází k dekompenzaci stavu.
5.2 Kritéria postpoliosyndromu
Kriteria postpoliosyndromu jsou převážně subjektivní. To znamená, že se opírají o výpovědi nemocných. Při postpoliosyndromu se nové obtíže objeví po více než 15 až 20 letech po proběhlém, prokázaném a do té doby stabilizovaném onemocnění. Patří sem tato hlavní kritéria:
- nové slabosti a atrofie svalů končetin, dýchacích svalů
- nové bulbární příznaky
- kloubní potíže
- nadměrná svalová únava
- snížení tělesné kondice
- nevýkonnost
Pochopitelně je nutno vyloučit jiné onemocnění, které by vyvolávalo stejné obtíže (jiné neurologické onemocnění, psychiatrické onemocnění, ortopedické onemocnění, následek úrazu). Jedním z mála objektivních vyšetření je EMG (elektromyografie), která prokáže myogenní vzorec a známky denervace (fibrilace a ostré vlny) při jehlové EMG.
5.3 Klinické formy postpoliosyndromu
Jsou dvě základní formy, při kterých se níže uvedené klinické projevy kombinují:
- sekundárně myopatický postpoliomyelitický syndrom (vyznačuje se svalovými bolestmi a svalovou slabostí)
- sekundárně neuropatický postpoliomyelitický syndrom (charakteristické je postižení nervových vláken)
Neuropatická forma je častější. Ke klinickým projevům pacientů s postpoliosyndromem lze zařadit:
- únavu klidovou a po zátěži
- svalovou slabost původně nepostižených svalů
- zvýraznění slabosti již postižených svalů
- svalovou bolest
- kloubní bolesti
- parestesie, fascikulace - svalové záškuby
- netolerování chladu
- svalové křeče
- dechové obtíže
- snížení prahu bolesti
- zhoršení trofiky končetin
- poruchy spánku
- poruchy sfinkterů
- zažívací obtíže
- psychické potíže - labilita, nervozita, deprese
5.4 Léčebné možnosti postpoliosyndromu
Kauzální (příčinná) léčba již vyvinutého syndromu neexistuje. Zaniklé alfa motoneurony neumíme nahradit. Léčba je tedy zaměřena symptomaticky, snažíme se zmírnit příznaky. Snažíme se tlumit bolesti pomocí vhodných antirevmatik (Acylpyrin, Ibuprofen) a horkých zábalů. Bolesti u pacientů s postpoliosyndromem vznikají hlavně z přetěžování pohybového aparátu - svalů, ligament a kloubů. Předpokládá se i snížené vyplavování endorfinů (vlastních opiátů) při postižení centrálních mozkových struktur během akutního onemocnění. Zlepšujeme prokrvení pomocí vazodilatačních preparátů (Xanidil ret., Trental, Tanakan, Nicoflavin) nebo uhličitých koupelí. Podáváme preparáty, které zlepšují nervově svalový přenos, urychlují elektrochemické děje na nervově svalové ploténce - stigminy (Syntostigmin, Mestinon, Mytelase). Vhodné jsou preparáty zlepšující metabolismus svalového vlákna (Laevadosin, Cocarboxylasa). Všeobecně vhodné jsou vitamíny všech skupin, minerály, zejména kalcium a magnesium, koenzym Q 10, preparáty zlepšující poměry kloubních chrupavek (Condrosulf) a v neposlední řadě preparát L-karnitin, který se uplatňuje při transportu a látkové výměně mastných kyselin v buňkách.
Kontakt
SekretariátJaroslava Šebestová
Jabloňová 2891/2
106 00 Praha 10
Mobil: 728 119 174
asociacepolio@seznam.cz
Asociace polio
IČO
00570656
DIČ
CZ00570656
Bankovní spojení
Česká spořitelna, a.s., oblastní pobočka Praha 4
Číslo účtu
80413349/0800
Datová schránka
acans49